pondělí 26. června 2023

Spolek Nebourat na happeningu vyzval k zachování mostu pod Vyšehradem


Spolek Nebourat v sobotu 24.6.2023 na pražské Výtoni vyzval ministra dopravy Martina Kupku, aby neboural tamní železniční most přes Vltavu.

"...SŽ na obnovu mostu vypsala mezinárodní soutěž, jejíž výsledky představila loni. Vítězný projekt počítá s tím, že zůstane zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci nahradí nová. Tato varianta vyvolala u části laické veřejnosti i některých odborníků nevoli.

Proti záměru se vyjádřil Český národní komitét ICOMOS a Centrum světového dědictví UNESCO vyzvalo dopisem ministerstvo kultury k zachování mostu..."

pátek 9. dubna 2021

Memorandum ČNK ICOMOS k nové tvorbě v prostředí s památkovými hodnotami

V souvislosti s plánovanou přístavbou karlínské Invalidovny se oživila diskuze na téma architektonických novotvarů v prostředí s památkovými hodnotami. Zvýšený tlak na prosazení kontroverzních vstupů do památkových rezervací, zón a ochranných pásem vyvolává potřebu znovu připomenout a zdůraznit zásady přístupu k nové architektonické a výtvarné tvorbě v prostředí s převažující historickou výstavbou, na nichž se evropská a česká památková péče sjednotila.

ČNK ICOMOS registruje četné příklady z domácí praxe, kdy necitlivé zásahy vedou k narušení autenticity a integrity prostředí s památkovými, či dokonce přímému poškozování a ničení hodnotných objektů a jejich nahrazování novostavbami. V případech, že památkové hodnoty prostředí nejsou legislativně chráněny, nová výstavba nezřídka naprosto mění jeho charakter, aniž by zaručovala vznik nové kvality. Avšak ani formální ochrana území nedostačuje, pokud stavební činnost přehlíží skutečné hodnoty prostředí a nositele těchto hodnot na různých úrovních měřítka, od architektonického detailu po veduty a panoramata.

ČNK ICOMOS se znepokojením sleduje případy ohrožení památkových hodnot prostředí o to více tehdy, kdy je investorem veřejná instituce, nevržený novotvar má sloužit kulturní funkci, architekt návrhu je renomovanou osobností a památková péče návrh podporuje či iniciuje v rozporu se zásadami oboru. Do profesionální rozpravy v oboru dokonce pronikl názor, že existuje jakási „metoda kontrastu“, která je údajně legitimní, odborným a „soudobým“ řešením problematicky novotvarů v historickém prostředí. Vzorovou ukázkou aplikace této „metody“ v praxi se mají stát přístavby k Invalidovně v Praze-Karlíně.

ČNK ICOMOS jako součást mezinárodní odborné komunity připomíná, že prioritou pro jakoukoliv tvorbu v prostředí s památkovými hodnotami by mělo být udržení těchto hodnot a jejich materiálních nositelů. Jsou to ostatně právě tyto hodnoty, které v souhrnu činí příslušné prostředí atraktivním pro veřejnost i investory.

Je zapotřebí zdůraznit, že každé intervenci by měla předcházet pečlivé analýza hodnot ve shodě s uznávanými mezinárodními metodikami (heritage value assessment). Nová tvorba by měla vycházet z výsledků této analýzy a hodnoty prostředí zachovat, popřípadě posílit či restituovat. „Památková péče“ architektonické intervence do chráněných struktur nevylučuje, nýbrž – jak samotné slovo „péče“ naznačuje – s nimi počítá. Tyto intervence pokaždé představují zásah do komplexního organismu se specifickými životními procesy a kvalitami, a měly by proto probíhat maximálně citlivě. Nová tvorba v takovém prostředí by neměla být „bezpohlavní“ a nemusí ani replikovat zaniklý stav věcí, pokud nejde v konkrétním případě o nejvhodnější řešení. Měla by však pokaždé respektovat kontext (parcelace, měřítko, členění, materialita), nacházet soulad s památkou a v harmonii s ní dotvářet celek. Pokud ovšem budou historické stavby se svým prostředím zneužívány k prezentaci partikulárních programů, osobních zájmů a módních akademických hypotéz, křehká rovnováha tohoto prostředí ztratí svou udržitelnou dynamiku. Tvorba programově založená na kontrastu pro kontrast sám, na samoúčelné distanci od historického prostředí, je konec konců jen parazitováním na historickém prostředí, které popírá jeho identitu. Hodnoty, které vyplývají z tisícileté historie stavební kultury a které chceme uchovat do budoucna, vinou nešetrného přístupu nebo neuváženého experimentování zaniknou.

Český národní komitét ICOMOS proto apeluje na všechny složky oboru, zejména na vedení Národního památkového ústavu, aby v souladu se svým posláním, tradicí a metodikami ve svém působení zajistil důsledné dodržování platných zásad památkové péče v této oblasti a aby v komunikaci s architekty, investory a širší veřejností dbal na prosazování kontextuální architektonické a výtvarné tvorby za účelem uchování kulturních hodnot. Skvělých, inspirativních příkladů takové tvorby z 20. a 21. století je u nás i v evropských zemích celá řada.

Prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS

V Praze dne 8. dubna 2021

Strana 1 a 2:




pátek 19. března 2021

Za obnovu věží gotického hradu Bauska v Lotyšsku byl oceněn český architekt Miloslav Hanzl

Dokončená obnova věží gotického hradu Bauska získala první místo v kategorii restaurování v soutěži Lotyšské stavby roku 2020. Připravil jí a autorsky dozoroval český architekt Miloslav Hanzl (ČNK ICOMOS). Jde o třetí etapu obnovy památky mající pro Lotyšsko národní význam, srovnatelný s významem českého hradu Karlštejn. Českou pomoc s restaurováním hradu v 90. letech zprostředkoval tehdejší prezident Václav Havel. Vítězové soutěže byli oceněni na trhu Āgenskalns 12. března 2021 v Rize.

pondělí 9. března 2015

Josef Štulc k ničení památek: Islámský stát chce hlavně šokovat a vydělat

Doc. Štulc vystoupil v České televizi k tématu ničení historických památek tzv. islámským státem. >více

čtvrtek 30. října 2014

Plenární zasedání ČNK 30.10.2014

Na dnešním plenárním zasedání byly po diskusi, připomínkách a dojednaných úpravách schváleny nové stanovy spolku. Byla probrána účetní zpráva a bohatý odborný program letošního roku (zejména pořádané nebo spolupořádané konference), přičemž byly vyzdviženy zásluhy aktivní části členstva. Schváleno bylo zvýšení členských příspěvků. Na základě příslušných doporučení bylo přijato několik nových členů.

pátek 3. října 2014

Benátská charta jako hlavní téma 3. sešitu letošního ročníku ZPP



K výročí Benátské charty se vrací několik obsažných článků v aktuálně distribuovaném sešitu časopisu Zprávy památkové péče, roč. 74, 2014, č. 3.
Obsah sešitu.

Seznam statí:
Editorial
Věra Kučová / 169
In media Res: Padesát let Benátské charty
  • Josef Štulc: Padesát let Benátské charty / 171-174Karel Kibic: Benátská charta a péče o naše historická města / 175-183
  • Věra Kučová: Ochrana historických měst a vesnic jako trvale aktuální a mezinárodní téma památkové péče v kontextu českých zemí / 184-192
  • Karel Kuča: Kulturněhistoricky cenná území České republiky a možnosti ochrany jejich památkových hodnot z titulu stavebního zákona / 193-202
  • Vlastislav Ouroda: Vývoj nástrojů územní památkové ochrany a jejich využitelnost v prostředí středoevropských historických měst / 203-211
  • Klára Hodaňová, Věra Horová, Karel Kuča: Specifika památkového hodnocení baťovské zástavby Zlína / 212-219
  • Helga Kozelská Bencúrová, Aleš Palacký: Urbanistické soubory socialistického realismu. Východiska, hodnoty, ochrana / 220-229
  • Michaela Špinarová, Jindřich Špinar: Drobná typologicky podobná městská sídla v Pomalší / 230-237
  • Jiří Olšan, Daniel Šnejd: Pasport - nástroj péče o památky zahradního umění / 238-245
  • Jaroslav Podliska, Martin Tomášek: Na okraj archeologické památkové péče / 246-250
Různé
  • Mezinárodní charta o restaurování památek a sídel (aktualizovaný překlad) / 251-252
  • Alexandra Křížová: Nové národní kulturní památky / 252-254
  • Anna Schránilová: Demolice přístavby nejvyššího purkrabství Pražského hradu / 254-255
  • Jana Marešová: 80 let od úmrtí Karla Chytila (1857–1934) / 255-256
Semináře, konference, akce
  • Milan Jančo: Edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví. Metody, přístupy, stanoviska / 256-257
  • Věra Kučová: Geoparky a kulturní dědictví / 257-259
Recenze, bibliografie
  • Milan Jančo: Slovensko a UNESCO. Publikace pro zrakově znevýhodněné / 260
  • Martin Halata: Nová publikace o historii Jubilejního divadla císaře Františka Josefa v Lublani / 260-261

sobota 16. srpna 2014

50 let Benátské charty – dějiny, praxe, výhledy. Konference ve Vídni, 2.-4.10.2014

50 let Benátské charty – dějiny, praxe, výhledy
Výroční konference Pracovní skupiny Teorie a výuka památkové péče 2014, 2.-4.10.2014, Vídeň
http://www.bda.at/events/10/19747/50-Jahre-Charta-von-Venedig-Geschichte-Rezeption-Perspektiven

ARBEITSKREIS THEORIE UND LEHRE DER DENKMALPFLEGE – BUNDESDENKMALAMT – ICOMOS

Program:

Uvítání:
• Christoph Thun-Hohenstein (Wien), Direktor des MAK
• Hans-Rudolf Meier (Weimar), 1. Vorsitzender des Arbeitskreises Theorie und Lehre der Denkmalpflege
• Barbara Neubauer (Wien), Präsidentin des Bundesdenkmalamtes
• Jörg Haspel (Berlin), Präsident von ICOMOS-Deutschland

Einführung in das Tagungsthema || Úvod do tématu
• Ingrid Scheurmann (Dortmund - Bonn)

Themenblock 1: Die Charta im historischen Kontext || Charta v historických souvislostech
Chair: Ingrid Scheurmann (Dortmund - Bonn)
• Wilfried Lipp (Tillysburg), Theorie und Praxis der Denkmalpflege im Wandel der Zeitgeschichte (1964-2014) – ein Resümee || Teorie a praxe památkové péče v proměnách doby (1964-2014) - souhrn
• Kerstin Stamm (Dortmund – Berlin), „Il monumento per l’uomo“. Zur Entstehungsgeschichte der Charta von Venedig im Kontext der europäischen Nachkriegszeit || Evropské poválečné souvislosti vzniku Charty
• Andreas Lehne (Wien), Zur DNA der Charta von Venedig || Ke genezi Charty

Themenblock 2: Internationalisierung und Ausdifferenzierung || Mezinárodní souvislosti i rozdílnosti
Chair: Bernd Euler-Rolle (Wien)
• Gabi Dolff-Bonekämper (Berlin), Semantische Grundlagen für die Internationalisierung || Základy mezinárodního přijetí Charty
• Michael Falser (Heidelberg), Die Charta von Venedig, ICOMOS, UNESCO-Welterbe, Nara und die Folgen: Zur Karriere des Authentizitätsbegriffs in der Denkmalpflege || Charta a pojem autenticity v památkové péči

Themenblock 3: Wirkung in Stadt und Raum || Účinky v prostředí měst
Chair: Friedrich Bouvier (Graz)
• Nott Caviezel (Wien), Das Wiener Memorandum und die Folgen || Vídeňské memorandum a jeho důsledky
• Sigrid Brandt (Salzburg), Internationale Grundsatzpapiere der Städtebaulichen Denkmalpflege. Eine Analyse im Vergleich zu städtebaulichen Entwicklungen || Základní mezinárodní dokumenty péče o městské celky. Rozbor ve srovnání s urbanistickým vývojem

Diskussionsrunde:
Manfred Wehdorn (Wien) – Elisabeth Merk (München) – ans Rudolf Meier (Weimar) – Jörg
Haspel (Berlin)
Leitung: Erika Schmidt (Dresden)

Themenblock 4: Wirkung im Denkmalrecht
Chair: Jörg Haspel (Berlin)
• Ernst-Rainer Hoenes (Mainz), Die Charta von Venedig im Internationalen Kulturgüter-, Denkmal- und Welterbeschutz || Charta v mezinárodní ochraně památek
• Wolfgang Göhner (München), Europäisches Normierungswesen im Kontext mit der Charta von Venedig und internationalen Grundsatzpapieren || Evropské právní normativy v kontextu k Chartě a mezinárodním dokumentům
• Christina Mayer (Luxemburg), Das Gesetz kam erst später. Vom Einfluss der Charta von Venedig auf das Denkmalrecht im Großherzogtum Luxemburg || Vliv Charty na památkové právo v Lucembursku

Themenblock 5: Wirkungen in der Praxis von Denkmalpflege und Restaurierung
Chair: Waltraud Kofler-Engl (Bozen)
• Katharina Steudtner (Berlin), Die Charta von Venedig und ihre Rezeption in Restaurierung und Wiederaufbau an archäologischen Stätten || Charta a její uplatňování při restaurování a rekonstrukcích archeologických památek
• Bernhard Hebert (Wien), Von Winckelmann und Riegl zu Venedig und La Valetta – Ansprüche und Umsetzungen in der Archäologie || Od Winckelmanna a Riegla k Benátkám a La Valettě – Dopady na archeologii
• Jan Raue (Berlin), Restaurierung zwischen neuen Entwürfen und ursprünglichen Intentionen (Fallbeispiel Neues Museum in Berlin) || Restaurování mezi novými koncepty a původními záměry (příklad Neues Museum v Berlíně
• Eva Hody (Salzburg), Stadtpfarrkirche zum hl. Hyppolyth in Zell am See (Fallbeispiel)
• Theresia Gürtler Berger (Zürich), Umgang mit der Luzerner Kapellbrücke im Spiegel der Charta von Venedig (Fallbeispiel)

Themenblock 6: Wirkungen in die Zukunft || Dopady v budoucnosti
Chair: Silke Langenberg (München)
• Alex Langini (Luxemburg), „Monumenta“ – zu Programm und Problemen der deutschsprachigen Sammlung von internationalen Grundsatzpapieren und Richtlinien der Denkmalpflege in Theorie und Praxis || Záměry a praktické problémy mezinárodních dokumentů a směrnic v německy mluvících zemích
• Thomas Drachenberg (Wünsdorf), Praxis und Theorie – Leitbild der Denkmalpflege in Deutschland
• Eduard Müller (Altdorf), Die Leitsätze zur Denkmalpflege in der Schweiz || Principy památkové péče ve Švýcarsku
• Walter Hauser (Innsbruck), Die Standards der Baudenkmalpflege in Österreich || Standardy péče o stavební památky v Rakousku
Chair: Hans-Rudolf Meier (Weimar)
• Andreas Hild (München), Jenseits des Mangels – Zur Zukunft der Denkmalpflege || Bez nedostatků – budoucnost památkové péče
• Eva Battis (Berlin), „Authentizität“ und „Integrität“ in der internationalen Denkmal- und Welterbedebatte